Pomoc ptákům v nouzi

Pomoc potřebují:

1. mláďata vypadlá či vyhozená z hnízda
2. mláďata promoklá a prochladlá
3. poranění dospělí ptáci i mláďata
4. dospělí ptáci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou
5. ptáci nemocní či otrávení

Jak poznáme mládě?
Mládě nemá zcela vyvinuté opeření. Dlouhá pera v křídlech a ocase jsou jen částečně vyrostlá a vězí v pouzdře zvaném pisk.
Tělo i hlavu mláděte pokrývá chmýří nebo holá kůže. Někdy jsou zbytky chmýří na špičce rostoucího pera.
Celé tělo je hustě ochmýřené u kachen a labutí, lysek, racků, bažantů, koroptví, dravců a sov.
Řídké chmýří mají holubi, hrdličky a zpěvní ptáci, chmýřím prosvítá holá kůže.
- U pěvců je zobák v koutcích lemován zbytnělou kůží žluté barvy.
- Mladí holubi a hrdličky mají velmi zvláštně utvářený zobák a holou kůži okolo.
- Mladí dravci a sovy se už v útlém věku účinně brání – leží na zádech a sekají nohama s ostrými drápy nebo štípou zobákem. Zraní člověka citelně, nekdy až do krve.
- Mladí rorýsi jsou často zaměňování za dravce. Nejsou jim ale vůbec příbuzní.

Kdy pomáhat?
Po bouři, větru či silném dešti mohou z hnízd vypadnout či vyskočit malá mláďata.
Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je nijak dostat zpět.
Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě na zemi prochladne a zahyne zimou a hladem.
Je možné:
- vzít domů, osušit, zahřát a předat do odborné péče.
- POZOR nezaměňovat za ptáčata vylétlá z hnízda, ta pomoc nepotřebují.

Neodchovávejte ptáčata sami!

Jednotlivě odchované mládě je krotké, neumí se o sebe starat, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění většinou zahyne. Trvale chovat doma divoké ptáky není možné s ohledem na směrnici Evropské unie o ptácích. Mláde se musí vrátit do přírody, proto je musí odchovat odborník ve stanici pro handicapované živočichy.
Jak nakrmit?
Nálezce by měl mládě zkusit nakrmit, aby příliš nezesláblo.

Potrava vhodná pro ptáky:
-dravci, sovy, čápi, volavky – kousky libového syrového masa (ne vepřového) navhlčeného vodou nebo žloutkem z vejce
-kuřátka, kachňata, labutě – drobné zrní (jáhly) nebo ovesné vločky, sekané listy pampelišek – u kuřátek suché, u kachňátek a labuťátek namočené do vody.
-holoubata, hrdličky – uvařené nebo namočené zrní – pšenice, rýže, kroupy.
-rorýsi, datli, žluny – malé kousky syrového libového masa (ne vepřové) navlhčené vodou
-zpěvní ptáci – dětšký piškot namočený do vody a opět vymačkaný, z něho tvarujeme malá sousta; nebo vejce natvrdo či škrábané syrové libové maso (ne vepřové), případně hmyz (mouční červi)
-Absolutně zakázano:
-uzeniny, uzené maso (obsahují sůl)
-konzervy (obsahují sůl, koření)
-mléko (ptáci jej nedovedou strávit)
-čokoláda (pro mnoho zvířat jedovatá)
-cukr a cukrovinky (působí silný průjem)
-měkký chléb (nadýmá)
-nahnilé, plesnivé a páchnoucí zbytky
-smažené a pečené potraviny (projímají)
-Nedoporučuje se:
-psí konzervy (jsou příliš tučné)
-kompoty (příliš sladké, projímavé)
-těstoviny a knedlíky (solené a těžko stravitelné)
-vařené maso (těžko stravitelné)
-Lze použít v nouzi:
-psí a kočičí granule namočené do vody
-kočičí konzervy
-neslaný sýr (jen tvrdý)
-tvaroh na strouhání
-rozmočený rohlík nebo houska (bílé)
-sojový tvaroh
-sojové maso (uvařené)
-Nekrmte ptáčata žížalami a slímáky!!!
-Proč?

Jeden druh žížal (žížala hnojní) je smrtelně jedovatý.
Mnoha druhům ptáků ucpává sliz žižal a slimáků střeva.
Některé druhy slimáku jsou nepoživatelné.
Žížaly i slimáci můžou být mezihostitely nebezpečných parazitů.
Nekrmte larvami much!
Proč?

Larvy much (prodávají se jako “bílí červi” v rybářských potřebách) mohou ptáče doslova sežrat zaživa zevnitř!

Dokud mládě nenakrmíte, nenapájejte ho! Vyjímkou je ptáče nalezené ve velkém horku.
Proč?
Ptáci nepotřebují tolik vody jako savci. Vodou vyplavujete zbytky potravy ze žaludku a střev ptáčete a urychlujete vyhladovění.

Napájení se provádí namáčením jednotlivých soust potravy do vody. Pro nakrmení musíte mláděti otevřít zobák (pokud ho ihned neotevírá samo) a vkládat potravu do zobáku např. pinzetou. Krmíme nejméně každých 20 minut!
Jak udržet ptáče v teple?
Na kuřátka, kachňátka a labuťátka svítíme žárovkou (40 – 60 W) z výšky asi 25 cm, a tím je zahříváme.
Ostatní ptáčata umístíme do flanelového hadříku v místnosti.
Vhodná podestýlka:
papír – pro kachňata a kuřata
seno – pod ostatní mláďata
buničina, toaletní papír, papírové ubrousky a kapesníky – pod všechny
Nikdy nepoužíváme jako pelíšek:
zelenou trávu – je studená a vlhká, odebírá ptáčatům teplo
hobliny – ptáče je může spolykat a ucpat si střeva
vatu – ptáče se v ní může uškrtit, udusit nebo si zaškrtí nožičku či křídlo
piliny – prach ze dřeva dráždí, mládě se může udusit
Nejlepší je ptáče rychle předat odborníkům!

Kdy mládě pomoc nepotřebuje?
Vyletující drozdi a kosi neumějí ještě létat a mají krátké ocásky i křídla a zdržují se na zemi v křoví, NELZE je zbytečně chytat a brát rodičům.
Mladé sovy sedí i měsíc na větvích okolo hnízda a přivolávají rodiče pískáním; dovedou již trochu letát, ale jsou neobratné, NELZE je chytat a odvážet.
Mladé poštolky posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkonech domů, než se odváží létat, NELZE je chytat a odvážet.
Rodiče u ptáčat nesedí trvale, ale pouze je krmí (u pěvců velmi často, ale u některých druhů jen 1 – 2x denně).
Jednorázová pomoc
Slétne-li mladá sova na zem, neumí vylézt zpět na strom, posadíme ji na větev alespoň 2 m vysoko a vzdálíme se.
Slétne-li mladá poštolka na zem, odneseme ji na střechu domu či na balkón alespoň ve 2. patře.
Poskakuje-li mladý drozd či kos po ulici nebo chodníku, odneseme ho k nejbližšímu keři či stromu (ne dále než 20 m, aby jej matka slyšela).
Vletí-li mládě jakéhokoli ptáka do místnosti, umožníme mu odletět ven či je opatrně chytíme a vypustíme.
Pronásleduje-li mládě pes nebo kočka, lze mládě chtytit a přemýstit na bezpečnější místo (do křoví, za plot, na zídku apod.), a psa nebo kočku zahnat.
Pomoc kachnám
Diovké kachny občas vysedí mláďata na místech, odkud je těžko dostávají k vodě.

Nesnažíme se rodinu chytat, ale:
jde-li o dvůr v bloku domů, otevřeme večer vrata na ulici, kachna bezpečeně rodinku odvede i několik set metrů
jde-li o střechu či balkon domu, ponecháme rodinu v klidu; kachnňata dovedou seskočit i z výšky 10 – 12 m, nic se jim nestane a odejdou
není-li možné nechat matku rodinu dovést, je třeba zahnat je do kůlny, chodby, garáže apod. a odchytit nejdříve kachnu, potom kachňata; celou rodinku pak vypustit na nejbližší rybník či řeku – nejprve kachňata, pak kachnu!
Odletí-li matka od kachňat, počkejte do večera, zda se vrátí. Teprve pak chytejte kachňata.

Samotná kachňata se nesmějí vypustit na vodu!
Proč?
Mláďatům do 3 týdnů věku nefunguje mazová žláza a nemohou si promastit chmýří. Mastí se dotekem o matku. Bez této ochrany se za pár desítek minut utopí. Totéž platí u housat a labuťátek.
Kachňata bez matky předjte odborníkům k odchovu!

Pomoc dospělým ptákům při zranění
Jak se ptáci zraňují?
nárazem na sklo
jsou sraženi jedoucím autem či vlakem
jsou postřeleni
popálí se o elektrické vedení
narazí na dráty či kabely
chytí se do želez či jiné pasti
chytí je kočka, pes nebo dravec
spolknou rybářský háček s návnadou
zamotají se do sítí nebo visících provázků
spadnou do komína a ohoří jim peří
Ptáci si také poškozují opeření
Jak?

spadnou do nádob s vyjetým olejem nebo barvami
přiletí na vodu znečištěnou olejem nebo dalšími ropnými látkami
přilepí se na lepové pasti
přistanou na vodě, v níž jsou saponáty či jiné čistící prostředky
Kdy potřebují pomoc?
Každý dospělý pták, který poskakuje po zemi a nelétá, leží na zemi nebo na vodě a nesnáží se uniknout nebo se pohybuje nekoordinovaně (kutálí se, převrací, padá), je pravděpodobně zraněn či nemocný.

Co jim hrozí v přírodě?
útok jiného zvířete (kočka, pes, kuna, dravý pták, potkan)
vyhladovění
napadení mouchami (nakladení vajíček do otevřených ran) a jinými parazity
doživotní zmrzačení
Jak ptáky přenášíme?
v uzavřené papírové (tmavé) krabici
v papírovém nebo plátěném (neprůhledném) sáčku
přenosky (bedýnky) určené k přepravě ptáků
NIKDY nepoužíváme ptačí klec – divoký pták se v ní mlátí a může si způsobit zranění.
Nejrizikovější stavy
Zlomeniny křídel a nohou (neotevřené)
Poznáme je:

Končetina se bezvládně houpá, pták ji vláčí za sebou a těžko s ní pohybuje. Při uchopení do ruky lze nahmatat místo, kde se kost zlomila.
Zlomenina není vždy viditelná a tak se nedá občas poznat, i v takovém případě není končetina plně funkční (je nutné RTG vyšetření u veterinárního lékaře).
Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář.

Proč?
Zlomenina srůstá velmi rychle (do 5 dnů), hojí-li se bez ošetření, zůstane pták doživotně zmrzačený.
Zlomenina je velmi bolestivá, neošetřený pták trpí.
Hrozí utržení zlomené končetiny.
Laik zlomeninu ošetřit nedovede. Neumí to správně ošetřit ani každý veterinární lékař. Hledejte proto nejbližší stanici pro handicapované živočichy!

Otevřené zlomeniny nohou a křídel
Poznáme je:
ze zlomené končetiny trčí ven konce kostí, rána krvácí.

Nutná je okamžitá odborná pomoc – veterinář

Proč?

Hrozí vykrvácení.
Rána je velmi bolestivá, pták trpí.
V létě hrozí napadení rány mouchami.
V zimě hrozí omrznutí.
Pro zhojení je nutné všasné a odborné ošetření.
Ptáky s jakýmikoli zlomeninami rychle a šetrně odchytíme do krabice a odneseme odborníkům.
Každá zlomenina se dá nějak léčit a řada vyléčených ptáků se vrací do přírody zdravá!!!
Jiné otevřené rány
Poznáme je:

pták krvácí na některém místě na těle.

Nutná je okamžitá odborná pomoc – veterinář!

Proč?

Hrozí vykrvácení.
V létě hrozí napadení rány mouchami.
V zimě hrozí omrznutí.
Krvácející rány se musejí ošetřit v den nálezu ptáka! Druhý den je pozdě!

Staré (otevřené) rány
Poznáme je:

Část těla ptáka je špinavá a zapáchá.
V létě jsou v ráně larvy much.
Vidíme zčernalé konce kostí či rozkládající se měkké tkáně.
Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!
První pomoc doma.

Ránu omyjeme vodou.
Odstraníme larvy much.
Odstraníme špinavé peří (nužkami, nevytrháváme).
Úrazy elektrickým proudem
Poznáme je:

Nelétající pták sedí poblíž elektrického vedení.
Část nohy nebo křídla je bezvládná.
Kůže na zraněné části těla mění barvu (tmavne až černá), to trvá 2 – 5 dní.
Více než 5 dní – část nohy či křídla je zaschlá, zčernalá, nehybná, popř. napadená larvami much.
Nutná je rychlá pomoc
Proč? Začne-li se s léčbou do 48 hodin po popálení, je možné zasaženou část těla zachránit. Později to už není možné a pták zůstane zmrzačený. Přijde-li o nohy či obě křídla, musí být utracen veterinárním lékařem.

Otřes mozku, úrazy hlavy
Poznáme je:
Pták neudrží rovnováhu a padá, hlavu častu drží v nepřirozené poloze.
Krvácení ze zobáku (nemusí být).
Pták má křeče, bije křídly (nemusí být).
Pták bezvládně leží (nemusí být).
Pták nedokáže hýbat křídly nebo nohama.
Otřes mozku vzniká jako následek nárazu do okna nebo sražení autem či vlakem.

Doma: Nedávejte ptáku misku s vodou, mohl by se utopit! Dejte ho do zavřené krabice, na stinné klidné místo.
Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!

U zlomení zobáku nutná okamžitá odborná pomoc!
Proč?

Pták se sám nenažere a nenapije a rychle slábne.
Uraz zobáku je velmi bolestivý, pták trpí.
Bez ošetření se nezahojí.
Polknutí rybářského háčku (labutě, kachny)
Poznáme je:

Ze zobáku visí vlasec.
Pták těžko polyká, nemá zájem o potravinu.
Uvízne-li háček v zobáku, pták jej nemůže dobře zavřít.
Na krku může být viditelná bulka.
Odchyt takto postižených ptáků je složitý. Pomohou vám hasiči (tel. 150), rybáři s loďkou nebo odchytové služby pro psy a kočky. Odchyt je nutný co nejdříve.
Nutná je odborná pomoc – veterinář, sami háček nevyjímejte!
Proč?

Zraněný jícen je nutné sešít.
Při laické manipulaci se můžete o háček zranit.
Pták musí zůstat několik dní pod kontrolou kvůli riziku komplikací.
Poškození opeření
Poznáme je:

Při ohoření jsou pera kratší, páchnou spáleninou.
Při zasažení ropnými látkami je peří mastné a špinavé (hnědé, černé).
Při zasažení čistícími prostředky je peří lámavé a přesušené, pták se vyhýbá vodě.
Při zasažení lepovou pastí je peří slepené a lepkavé, brání ptáku v pohybu.
Při zasažení barvami je peří zatvrdlé, slepené a obarvené.
Nutný je odchyt ptáka a rychlá pomoc.
Doma:

Špinavé peří omyjeme saponáty (např. na mytí nádobí) nebo nejprve vhodným rozpouštědlem (lepidlo, barva), opláchneme vlažnou vodou.
Ptáka uložíme do sucha a teploty mezi 15 – 20 °C (drobné ptáky až do 25 °C).
Nebo:

Co nejrychleji (týž den) předáme do nejbližší stanice handicapovaných živočichů.

Co hrozí při zanedbání pomoci?
Pták polyká nečistotu ve snaze se očistit sám a může se otrávit.
Některé látky (olej, nafta aj.) se vstřebávají kůží.
Pták s poškozeným opeřením může promoknout, prochladnout a uhynout.
Není-li schopen létat, nenajde si dostatek potravy nebo je brzy uloven šelmou či dravcem.
Regenerace opeření trvá 6 – 10 týdnů!

Je-li peří ohořelé, musí pták celý nejprve přepelichat (děje se v létě), teprve pak může být vypuštěn.

Otravy a onemocnění
Poznáme je:
Pták je malátný, neulétne a nechá se chytit.
Může mít průjem (má trusem potřísněné okolí kloaky a peří ocasu).
Odmítá potravu a může být vyhublý.
Spí schoulený v načepýřenou kouli.
Nutná okamžitá pomoc – veterinář!
Nesnažte se pomáhat sami!
Hrozí i nemoci přenosné na člověka:
tuberkulóza (TBC)
salmonelóza
ornitóza
listerióza
Většina ptačích chorob člověka neohrožuje. Ty nebezpečné však pozná správně pouze odborník!
Dodržujte hygienu, nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a od dětí! Umístěte jej do krabice, kterou po předání ptáka odborníkům spalte!
Vyhladovění, zeslábnutí
Poznáme je:
Pták vypadá jako nemocný, je malátný, nechá se chytit.
Má zelený průjem (tzv. hladový).
Je velmi vyhublý, což se pozná podle hrudní kosti, která vystupuje (u nehubeného ptáka je zarovnaná prsními svaly).
Kdy nastává:
V zimě za dlouhých mrazů nebo při hlubokém sněhu.
V létě za dlouhých dešťů a při ochlazení.
První pomoc:
Ptáka odchytíme a umístíme v teple.
Nedáváme rychle do místa s velkým (10°C a více) teplotním rozdílem od venkovní teploty, nebezpečí teplotního šoku!
Kapátkem mu podáme směs syrového žloutku a coca-coly.
Co nejdříve předáme odborníkům!
Proč?
Velmi zesláblí ptáci musejí být zprvu krmení násilím snadno stravitelnou potravou. Jinak zemřou hlady. Rozpoznat ptáka nemocného nebo pouze vyhladovělého zvládne jen odborník!
Přimrzlé labutě
Poznáme je:
Labuť se snaží vstát z ledu, bije křídly o led, ale nepostaví se.
Pozor!
Labutě na ledu často spí a odpočívají – cítí se bezpečněji než na břehu. Máte-li pochybnost, zda jsou přimrzlé, zkuste je vyplačit (sněhovými koulemi, borovými šiškami, menšími klacíky apod.)
Jak přimrznou?
Při slunečném počasí se na ledu vytvoří vrstva vody (asi 1 mm).
Večer se labutě usadí na ledu ke spánku.
V noci vrstvička vody na ledu zamrzne.
Labuť zůstane přichycená za peří na hrudi a na břiše.
Je-li druhý den opět slunečno ptáci odmrznou sami.
Účinná pomoc:
Podléváme vlažnou vodou.
Nůžkami a prsty opatrně oddělíme špičky per od ledu.
Někdy ptáci přimrznou i k mokré dlažbě na nábřeží městských řek.
Mohou zamrznout do ledu?
Zdraví ptáci nezamrznou. Spí s nohama ukrytýma v peří a nezůstávají na zamrzající volné vodě – vylezou na břeh či na led. Zamrznou jen ptáci těžce nemocní nebo uvízlí ve strouhách a stokách, z nichž nemohou vylézt. Dávejte pozor na tloušťku ledu, aby se pod vámi neprolomil, je-li tenký, pak zavolejte profesionály – městskou poicii nebo hasiče (tel. 156 nebo 150). Pozor!
Labuť dokáže vzlétnout z jakéhokoli povrchu – vody, suché země, bláta i ledu, má-li dostatečně dlouhou startovací dráhu (min. 20 m).
Prevence přimrzání labutí:
Nekrmte ptáky na podzim na stojaté vodě, hlad je donutí přeletět na řeku.
Napadení vnějšími parazity
Poznáme je:
Pták se nechá odchytit, je zesláblý a hubený.
V peří se pohybují drobní tvorové, kteří nám zůstávají na prstech.
V peří mohou lézt velké ploché bezkřídlé mouchy (ptakotrudky).
Okolí očí může být plné přisátých klíšťat.
Nutná odborná pomoc – veterinář týž den!
Pozor!
Parazité napadají všechny ptáky včetně vašeho papouška nebo slepic a jiné drůbeže.
Obecně platí
Zdravý dospělý pták se nenechá chtytit do ruky. Má lesklé opeření, létá, je opatrný před limdi. Vodní ptáci hledají bezpečí na vodní hladině.
Pokud se tak pták nechová, potřebuje pomoc!
Uvízlí ptáci
Stane se, že pták uvízne na místě, ze kterého se sám nedostane. Potřebuje vyprostit!

Pády do světlíků domů
Koho ohrožují:

poštolky a sokoly
holuby
mladé kavky
výjimečně i jiné ptáky
Uvíznutí ve větracíh otvorech a komínech naftových kamen
Koho ohrožují:

otvory do průměru 7 cm – drobné pěvce (sýkorky, vlaštovky) a rorýse
otvory větší – poštolky, kavky, datly a holuby
Uvíznutí v kanálech, jímkách a žumpách
Koho ohrožují:

téměř všechny ptáky včetně kachen a labutí.
Pády do bazénů, van a sudů na dešťovou vodu
Koho ohrožují:

téměř všechny ptáky, zejména v horkém počasí
Obecně:
Snáze uvíznou mladí ptáci, kteří se teprve učí létat.
Jak tomu bránit?

ochrana světlíků a šachet sítí nebo pletivem
ochrana větracích otvorů mřížkou s oky nejvýše 1 cm v průměru
ochrana jímek a kanálů poklopy
ochrana sudů s vodou pletivovým krytem
do bazénu (bez schodů) a van na dešťovou vodu dáme prkno, aby ptáci mohli vylézt.
K vyproštění ptáků, pokud to nezvládneme sami, voláme odborníky ze stanice pro handicapované žiovčichy, odchytové služby pro psy a kočky nebo hasiče (tel. 150).

Po vyproštění musí ptáka zkontrolovat odborník a posoudit, zda může být vypuštěn ihned nebo až po ošetření a několikadenní péči.

Uvízlým ptákům hrozí vyhladovění, utopení, otrava kouřem či prochladnutí – dle situace.

Obecné zásady pomoci – shrnutí
Pomáháme jen těm opeřencům, kteří to opravdu potřebují. Smyslem pomoci je návrat ptáka zpět do přírody jako zdravého rovnocenného jedince.
Ptačí mláďata vracíme, je-li možno, zpět do hnízda. Jinak patří jejich odchov do odborných rukou.
Zraněné a nemocné ptáky neléčíme laicky doma, ale předáme je do nejbližší stanice handicapovaných živočichů.
Ptačí mláďata nepatří do rukou dětem!
Nezasahujeme zbytečně do ptačího života v přírodě!
Chraňte své zdraví – pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění ptáka. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník (veterinář)!
Dodržujte hygienu:
Nemocného ptáka oddělte od svých vlstních zvířat a dětí.
Umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použité pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte.
Po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce.